České informace

Historie města

Město Sárvár leží v severozápadním Maďarsku, na březích řeky Ráby, jež tvoří zeměpisnou osu Vašské župy, jižně od ústí potoka Gyöngyös.

Městečko, které je dnes známé jako Sárvár, vzniklo administrativním sjednocením několika menších vesnic. Samotný Sárvár se zrodil v roce 1902 spojením obcí Vármellék a Tizenháromváros, ke kterým byly v roce 1912 přičleněny obce Péntekfalu a Sár a v roce 1968 Rábasömjén. Území města bylo díky příznivým zeměpisným dispozicím osídleno již v mladší době kamenné. Římané poblíž dnešního Sarváru založili osadu jménem Bassiana. O pozdějším trvalém osídlení svědčí například pohřebiště z dob Karla Velikého z 9. století, které bylo odkryto poblíž místa jménem Végmalom nedaleko Sárváru.

Za své dnešní jméno, vzniklé spojením slov sár (bláto) a vár (hrad), vděčí Sárvár hradišti z dob královské dynastie Árpádovců, které bylo obklopeno vodami a bažinami. První písemná zmínka o Sárváru pochází z roku 1288. Hradní panství a městečko Sársziget, ležící v místech dnešního centra města, založil palatin János Kőszegi. V roce 1328 získala osada (pod jménem Sársziget) od krále Karla Roberta městská práva. Mezi majitele zdejšího středověkého panství patřili kromě samotného krále také Pipó Ozorai, rod Kőszegiů a v letech 1390–1534 s kratšími přestávkami také rod Kanizsaiů. Sňatkem Tamáse Nádasdyho s Orsolyou Kanizsaiovou v roce 1534 se stal Sárvár spolu s ostatními panstvími Kanizsaiů majetkem rodu Nádasdyů.

Roku 1532 vytáhlo vojsko sultána Sulejmana proti Vídni. V srpnu téhož roku zasáhly město, které nechal Tamás Nádasdy obehnat hradbami a vodními příkopy, dva turecké nájezdy. Obyvatelé města a uprchlíci z okolních vesnic pod vedením Ference Nádasdyho však dokázali nepřítele odrazit. Nejtvrdším tureckým útokem byla zteč, ke které došlo 15. srpna 1532, při níž zemřely hrdinskou smrtí na dvě stovky obránců hradu.

Po tureckém obléhání se z malého města stalo díky humanisticky vzdělanému Tamási Nádasdymu jedno z kulturních center upadajících Uher. V roce 1534 zde založil školu, která si vydobyla uznání dokonce i u tak významného představitele reformace, jako byl Philipp Melanchton. V roce 1537 Nádasdy otevřel také tiskárnu, jež se může pyšnit čtyřmi známými publikacemi. Prvním dochovaným dílem z produkce zdejší tiskárny byla latinsky psaná mluvnice maďarštiny z pera zdejšího pedagoga Jánose Sylvestera Grammatica Hungarolatina z roku 1539. O dva roky později, v lednu 1541, vyšel v sárvársko-újszigetské tiskárně taktéž přičiněním Jánose Sylvestera maďarský překlad Nového zákona, jenž se tak stal první v Uhrách vydanou tištěnou knihou v maďarštině. Proces jejího tisku navíc řídil první kvalifikovaný maďarský knihtiskař Benedek Abádi.

Velkou proslulost si získaly také slavné ovocnářské sady Tamáse Nádasdyho a především jeho sbírka uměleckých pokladů, jež se mohla směle měřit s podobnými sbírkami evropských šlechtických rodů a po další generace byla dále rozšiřována. Své místo na hradě Nádasdyů měla také rodová knihovna. Na dvoře Tamáse Nádasdyho se mladí šlechtici učili dvorskému a rytířskému životu a dívky se zde seznamovaly s povinnostmi paní domu, přičemž se neopomíjelo ani jejich duchovní vzdělání. V roce 1556 na zdejším hradě zemřel básník a loutnista Sebestyén Tinódi, jenž ve svých písních opěvoval hrdinné boje, které pomezní tvrze jako například Sárvár vedly s Turky. Panské sídlo zůstávalo otevřené jak pro velké osobnosti reformace, jako byl kazatel Mátyás Dévai Bíró, nazývaný též uherský Luther, tak například pro humanistického dějepisce Antala Verancsicse, který setrval u katolické víry. Díky stavebním pracím v době renesance se hradní palác také postupně rozšiřoval. Právě během půl druhého století mezi lety 1534–1671, kdy hrad patřil rodu Nádasdyů, získal svůj dodnes dochovaný, typický pozdně renesanční ráz pevnostního hradu a sídelního zámku.

Obranný systém s baštami podle staroitalského vzoru, který měl sloužit jako ochrana proti tureckým nájezdům, nechal vybudovat Ferenc Nádasdy a jeho syn Pál. Doba, kdy patřil dnešní Sárvár Nádasdyům, vtiskla pečeť též struktuře města. Právě z této doby totiž pocházejí některé jeho části, například Péntekfalu, Tizenháromváros nebo Hegyközség.

Za účast na takzvaném Wesselényiho spiknutí uherských magnátů proti císaři byl zemský soudce Ferenc Nádasdy v roce 1671 odsouzen ke ztrátě hrdla a statků. Po jeho smrti nastalo pro Sárvár období úpadku, jež trvalo po celé 18. století. K obratu došlo až roku 1803, kdy zdejší panství odkoupil rod Rakouských-Este. V době po rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867 prožívalo město zlatý věk. V roce 1871 sem byla zavedena železnice a v roce 1897 rovněž elektrický proud, který dodávala vodní elektrárna v Ikerváru. Tyto dvě okolnosti umožnily také rozvoj průmyslu. Roku 1895 zde byl zprovozněn cukrovar a v roce 1904 továrna na umělé hedvábí. Tyto dva závody spolu s dalšími provozovnami zaměstnávaly v roce 1910 celkem 1232 lidí. Vzkvétal také drobný průmysl a maloobchod. Zároveň vzrůstal počet obyvatel, díky čemuž se stal Sárvár v roce 1920 druhou největší obcí Vašské župy. Nový majitel panství, bavorský korunní princ Ludvík, učinil ze Sárváru vzorový statek. Ve stejné době byly založeny také vzdělávací instituce tvořící základ dnešního systému škol. V roce 1909 byla otevřena dodnes fungující nemocnice.

Majitel panství, král Ludvík III. Bavorský, zemřel na zdejším hradě v roce 1921. Po první světové válce se rozvoj obce zastavil a po uzavření továrny na umělé hedvábí (1927) se nemalá část obyvatel, kteří přišli o práci, vystěhovala do Francie a Belgie. Přes veškeré negativní změny však toho období přineslo i některá pozitiva, například tou dobou začala vznikat jedna z největších dnešních částí města Sárvár nazvaná Kertváros (Zahradní Město), která měla již v roce 1940 dva a půl tisíce obyvatel.

Po skončení druhé světové války se začal Sárvár měnit v dělnické město. Z nových podniků zde byl otevřen například drůbežářský závod a po roce 1958 také další závody. V důsledku tohoto průmyslového rozmachu opět výrazně vzrostl počet obyvatel. 20. srpna 1968 byl Sárváru navrácen statut města, o který přišel v roce 1871. V 70. letech zde vznikly další podniky, ale také městské jezírko, lesopark i další školy. Hrad Nádasdyů se stal po své rekonstrukci v roce 1978 novým kulturním a společenským centrem města. V roce 1982 udělila Maďarská urbanistická společnost Sárváru jako 21. městu v konkurenci celkem 96 tehdejších maďarských měst pamětní medaili Jánose Hilda „za vynikající výsledky dosažené v oblasti harmonického rozvoje města, především po stránce zachování jeho charakteru a tradic“.

Po změně režimu se město Sárvár, jež bylo navzdory všem tradicím, dispozicím i hodnotám, ze kterých pramenilo jeho někdejší bohatství, zatíženo spoustou problémů, zapojilo do systému tržního hospodářství. Transformace místního hospodářství byla zahájena již v první půli 90. let. Významným faktorem současné hospodářské báze je Průmyslový park z roku 1995. Z hlediska počtu zaměstnanců a investovaného kapitálu je tento hospodářský komplex celkově sedmým největším v regionu a zároveň největším průmyslovým parkem v maloměstském prostředí.

V prvním desetiletí 21. století probíhal rozvoj města především ve znamení rozmachu lázeňství a cestovního ruchu. Výzkumný tým pátrající v okolí města po nalezištích ropy objevil v roce 1961 v hlubinách zdejší země poklad, jenž je cennější než zlato: léčivou vodu, která dala v roce 1968 vznik menším termálním lázním. Nové termální a wellness lázně (www.sarvarfurdo.hu) otevřely své brány 1. prosince 2002 a se svými moderními službami se těší na všechny, kdo touží po léčbě i odpočinku. Od roku 2004 je Sárvár členem Evropské společnosti královských lázní.

Zvyšující se počet návštěvníků dal vzniknout novým hotelům. V rámci investic v posledních letech byly termální lázně rozšířeny o bazén s umělými vlnami (2008) a o nové křídlo (2010). Krom toho došlo ve městě k renovaci veřejných prostranství i zelených ploch, k rozvoji hmotné i nemateriální infrastruktury i k obohacení kulturního života. V letech 2002–2010 byl vystavěn silniční obchvat a bylo přistoupeno k opravě bašt a hradeb na hradě Nádasdyů (2005–2006).

Léčivá voda

Jedním z nejdůležitějších lákadel Sárváru jsou bez pochyby dva druhy zdejší léčivé vody, jež je základem rozvoje města do dnešní podoby. V okolí Sárváru vyvěrají dva prameny léčivé vody: první z hloubky 1200 metrů o teplotě 43 °C a druhý s vysokým obsahem.

Důležitými komponenty léčivé vody s teplotou 83°C jsou chlorid sodný, hydrogenuhličitan, jód, brom, fluor a četné stopové prvky. Z léčivé vody s vysokým obsahem solí se odpařováním získává slavná Sárvárská termální krystalická sůl. Slané lázně lze účinně využít při léčbě některých onemocnění pohybového ústrojí a gynekologických a dermatologických onemocnění.

Již několik desítek let je znám velmi příznivý vliv léčivé vody v případě bolestí v podbřišku a chronických zánětlivých gynekologických onemocnění souvisejících se srůstem.

Zásaditá hydrogenuhličitanová termální voda s teplotou 43 °C obsahuje především chlorid sodný, hydrogenuhličitan a stopové prvky a neobsahuje síru ani radon. Je velmi vhodná k léčbě onemocnění pohybového ústrojí, rehabilitaci po onemocněních a sportovních zraněních, v případě neurologických potíží a ke koupelím na uvolnění svalstva.

V bazénech nacházejících se v komplexu léčebných lázní používáme zásaditou hydrogenuhličitanovou léčivou vodu, jež se vhodně uplatňuje především v těchto případech:

  • Chronická degenerativní onemocnění páteře a kloubů
  • Chronické fáze zánětlivých onemocnění pohybového ústrojí
  • Revmatismus měkkých tkání
  • Uvolňování svalových křečí
  • Pohmoždění svalů a kloubní distorze
  • Rehabilitace po sportovních zraněních a úrazech
  • Doléčení po neurologických onemocněních a neurochirurgických operacích
  • Rehabilitace po ortopedických a revmatochirurgických operacích
  • Chronická zánětlivá gynekologická onemocnění a některé druhy neplodnosti
  • Klimakterický syndrom
  • Chronická onemocnění dýchacího ústrojí
  • Doléčení po akutním zánětu dýchacích cest
  • Astma

Kontraindikace:

  • Vážná srdeční, oběhová a dýchací slabost
  • Inkontinence
  • Horečnatá infekční onemocnění
  • Maligní nádorové onemocnění
  • Akutní zánětlivá onemocnění
  • Tuberkulóza
  • Trombóza, vážná žilní onemocnění